Noclehárny pro bezdomovce v Praze zatím nejsou plně obsazené

Noclehárny pro bezdomovce v Praze zatím nejsou plně obsazené. Celoročně mají 345 lůžek, na zimu je otevřeno dalších 294 lůžek a v případě potřeby jsou připravená další, informoval pražský magistrát v tiskové zprávě. Bezdomovce o víkendu trápil spíš mráz, dnes přibylo i vlhko z napadaného sněhu.

"Nedá se říct, co je pro ně horší. Když sníh taje, mají problémy s vlhkým oblečením nebo mokrými botami. Pokud je mráz, spíš využívají noclehárny, protože se nemají kde zahřát," řekl ČTK ředitel pražské pobočky Naděje Jan Kadlec.
 
Celoročně fungující zařízení zatím nejsou zcela obsazené. Celkem mají kapacitu asi 800 míst. Například na lodi Hermes na Vltavě zbývalo asi 100 volných lůžek. Mimo stálých zařízení nich jsou otevřené tři zimní noclehárny. Mají kapacitu 294 lůžek a o víkendu byly obsazené asi z 90 procent.
 
Dalším plánovaným krokem, v případě potřeby, bude otevření čtvrté zimní noclehárny s kapacitou 100 míst. Pokud by to stále nestačilo, bude možné na noc otevřít i tři denní nízkoprahová centra a vyhřívané stany pro 60 až 200 lidí.
 
Přes den mohou v případě zhoršeného počasí bezdomovci navštěvovat i denní centra, která mají v rámci zimních opatření rozšířenu provozní dobu od 09:00 do 19:00. Zimní režim podle současných plánů potrvá do konce března.
 
Praha bezdomovcům během uplynulé zimy zajistila téměř 52.000 noclehů. Za zimní opatření zaplatila 7,4 milionu korun, což je kvůli mírné zimě výrazně méně, než se předpokládalo. Letos se počítá s náklady asi 13 milionů korun.
 
V Praze se bezdomovce už v únoru 2004 snažilo sečíst sdružení Naděje. Jeho dobrovolníci tehdy napočítali v metropoli na 3100 osob bez přístřeší. Zhruba 86 procent z nich byli muži, 14 procent ženy. Poslední odhady hovoří o 4000 lidech.
 
Podle sčítání lidu z roku 2011 žilo v ČR kolem 11.500 lidí bez přístřeší, kteří vyhledávali pomoc a stáli o ni. Podle vládních dokumentů je v zemi ale zhruba 30.000 bezdomovců a bezdomovectví pak hrozí až 100.000 lidí. Na ulici se mohou ocitnout kvůli ztrátě práce, dluhům, po rozpadu rodiny, nízkému důchodu, po propuštění z vězení či po odchodu z dětského domova.
 
zdroj: ČTK